Einstein in Bohemia

by Michael D. Gordin

  101. Emil Nohel to Yeshayahu Nohel, 2 January 1942, YVS, Record Group O.7.cz, Collection on the Protectorate of Bohemia and Moravia, File 352, p. 18. The last letter was Emil Nohel to Yeshayahu Nohel, 23–27 November 1942, LBI, Yehoshua Nohel Collection, AR 10231, p. 59.

  102. “Ústřední kartoteka—transporty” for Emil Nohel, YVS.

  103. Einstein to Fred R. Schwarz, 7 February 1946, AEA 89–295.

  104. Einstein to Planck, 6 April 1933, AEDA 19–391, Box 24, Folder “M. Planck 1929–1934.”

  105. A parallel conflation can be seen in the case of Hitler, who repeatedly blended Czechs and Jews as plagues on the German Volk, an interpretation based on his reaction to local Viennese politics as a young man. See Brigitte Hamann, Hitler’s Vienna: A Portrait of the Tyrant as a Young Man (New York: Tauris Parke, 2010 [1999]), 324.

  106. Entry for 12 February 1954 in Hanna Fantova, “Gespräche mit Einstein,” undated, HFC, Box 1, Folder 6, p. 21.

  CHAPTER 7: FROM REVOLUTION TO NORMALIZATION

  1. Emanuel Rádl, Moderní věda: Její podstata, methody, výsledky (Prague: Čin, 1926), 64.

  2. Albert Einstein, Theorie relativity speciální i obecná (Prague: Fr. Borový, 1923), 7.

  3. Heinrich Teweles, “Einstein,” Prager Tagblatt 44 (18 December 1919).

  4. Einstein to Heinrich Teweles, 23 December [1919], CPAE 9:231, on 323.

  5. Message for the 10th anniversary of the Prague “Urania,” 26 February 1927, published in Urania 4, no. 3/4 (March–April 1927): 9, CPAE 15:491, on 774.

  6. This dynamic is discussed in greater detail in Michael D. Gordin, Scientific Babel: How Science Was Done Before and After Global English (Chicago: University of Chicago Press, 2015).

  7. Joseph Kalousek, Geschichte der kön. böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften: Sammt einer kritischen Übersicht ihrer Publicationen aus dem Bereiche der Philosophie, Geschichte und Philologie (Prague: Kön. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, 1884), 23.

  8. “Deutsche Geselleschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik in Prag,” in Otto Kletzl, ed., Von deutscher Kultur in der Tschechoslowakei (Eger: Johannes Stauda, [1928]), 126–135, on 126. See also Joseph Frederick Zacek, “The Virtuosi of Bohemia: The Royal Bohemian Society of Sciences,” East European Quarterly 2, no. 2 (June 1968): 147–159, on 157; Stanley Z. Pech, The Czech Revolution of 1848 (Chapel Hill: University of North Carolina Press, 1969), 30–31; Soňa Štrbáňová, “Patriotism, Nationalism and Internationalism in Czech Science: Chemists in the Czech Revival,” in Mitchell G. Ash and Jan Surman, eds., The Nationalization of Scientific Knowledge in the Habsburg Empire, 1848–1918 (Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2012), 138–156, esp. 141. On Czech scientific societies in this period, see idem, “Congresses of the Czech Naturalists and Physicians in the Years 1880–1914 and the Czech-Polish Scientific Collaboration,” in Studies of Czechoslovak Historians for the 18th International Congress of the History of Science (Prague: Institute of Czechoslovak and General History CSAS, 1989), 79–122.

  9. Irena Seidlerová, “Science in a Bilingual Country,” in Mikuláš Teich, ed., Bohemia in History (Cambridge: Cambridge University Press, 1998), 229–243, on 236–237.

  10. Ivan Úlehla, “One Hundred and Fifty Years since the Birth of Ernst Mach,” in Václav Prosser and Jaroslav Folta, eds., Ernst Mach and the Development of Physics (Conference Papers) (Prague: Karolinum, 1991), 25–65, on 48–59; Dieter Hoffmann, “Ernst Mach und die Teilung der Prager Universität,” in Hans Lemberg, ed., Universitäten in nationaler Konkurrenz: Zur Geschichte der Prager Universitäten im 19. und 20. Jahrhundert (Munich: R. Oldenbourg, 2003), 33–61, on 45. On his fluency in Czech and willingness to speak it with his students after class, see Vladimír Novák, Vzpomínky a paměti (Životopis) (Brno: Tiskl Pokorný, 1939), 82.

  11. Emilie Těšínská, “Profilování teoretické fyziky na pražské univerzitě a vazby s pražským působením A. Einsteina před 100 lety,” Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 57, no. 2 (2012): 146–168; Ladislav Zachoval, “Česká fysika před rokem 1918,” Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 1 (1954): 37–47; J. Folta, M. Rotter, and E. Těšínská, Fyzika na Karlově Univerzitě (Prague: Univerzita Karlova, 1988); and Břetislav Fajkus, “The Faculty of Natural Sciences 1918–1945,” in František Kavka and Josef Petráň, eds., A History of Charles University, 2 vols. (Prague: Karolinium, 2001), 2:235–241, on 236.

  12. Jan Surman, “Science and Its Publics: Internationality and National Languages in Central Europe,” in Ash and Surman, Nationalization of Scientific Knowledge, 30–56; Štrbáňová, “Patriotism, Nationalism and Internationalism”; Seidlerová, “Science in a Bilingual Country.”

  13. Jiří Kořalka, Tschechen im Habsburgerreich und in Europa 1815–1914: Sozialgeschichtliche Zusammenhänge der neuzeitlichen Nationsbildung und der Nationalitätenfrage in den böhmischen Ländern (Vienna: Verlag für Geschichte und Politik, 1991), 283–284.

  14. Vilém Mathesius, Kulturní aktivismus: Anglické paralely k českému životu (Prague: Gustav Voleský, 1925), 88.

  15. Jaroslav Batušek, “Zur Problematik der deutsch-tschechischen Beziehungen im Bereich der Geschichte der tschechischen physikalischen Terminologie,” in B. Havránek and R. Fischer, eds., Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur: Aufsätze und Studien, II, Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse, Band 59, Heft 2 (Berlin: Akademie Verlag, 1968), 85–95; Luboš Nový, ed., Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století (Prague: Nakl. ČSAV, 1961); idem, “Entwicklungslinien der tschechischen Mathematik 1850–1918,” tr. H. Laitko, in Horst Kant, ed., Fixpunkte—Wissenschaft in der Stadt und der Region: Festschrift für Hubert Laitko anläßlich seines 60. Geburtstages (Berlin: Verlag für Wissenschafts- und Regionalgeschichte Dr. Michael Engel, 1996), 117–134; Blanka Ondráčková, “Zaměření českých chemických časopisů v 2. polovine 19. století,” Dějiny věd a techniky 6 (1973): 215–228.

  16. Gerald Druce, Two Czech Chemists: Bohuslav Brauner (1855–1935), Frantisek Wald (1861–1930) (London: New Europe Publishing Company, 1944), 11, 40; American Institute in Czechoslovakia, Czechoslovak Literature and Science (Prague: Orbis, 1935); Franco Calascibetta, “Chemistry in Czechoslovakia Between 1919 and 1939: J. Heyrovský and the Prague Polarographic School,” Centaurus 39 (1997): 368–381.

  17. Andrea Orzoff, Battle for the Castle: The Myth of Czechoslovakia in Europe, 1914–1948 (New York: Oxford University Press, 2009); Ines Koeltzsch, Geteilte Kulturen: Eine Geschichte der tschechisch-jüdisch-deutschen Beziehungen in Prag (1918–1938) (Munich: Oldenbourg, 2012). For population numbers, see Ottův slovník naučný nové doby, vol. 1/2 (Prague: Jan Otto, 1931), 1082–1083.

  18. For contemporary justifications of the Lex Mareš, see Universitas Carolina (Prague: [Orbis], 1934), 10–12; and L’Université Charles IV dans le passé et dans le présent (Prague: Pražska Akciová Tiskárna, 1923). On the implications of the German University being declared new, see Petr Lozoviuk, Interethnik im Wissenschaftsprozess: Deutschsprachige Volkskunde in Böhmen und ihre gesellschaftlichen Auswirkungen (Leipzig: Leipziger Universitätsverlag, 2008), 94.

  19. Hans-Joachim Härtel, “Die beiden Philosophischen Fakultäten in Prag im Spiegel ihrer Dissertationen 1882–1939/45,” in Die Teilung der Prager Universität 1882 und die intellektuelle Desintegration in den böhmischen Ländern: Vorträge der Tagung des Collegium Carolinum in Bad Wiessee vom 26. bis 28. November 1982 (Munich: R. Oldenbourg, 1984), 81–94; Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy 1920–1980: Dějiny, současnost, perspektivy (Prague: Univerzita Karlova, 1981). The latter book does not even mention the German University, although it does refer to Einstein.

  20. Universitas Carolina, 7, 9.

  21. Herbert Cysarz, Prag im deutschen Geistesleben: Blicke durch ein Jahrtausend (Mannheim-Sandhofen: Kessler Verlag, 1961), 52; Ferdinand Seibt, Mittelalter und Gegenwart: Ausgewählte Aufsätze: Festgabe
zu seinem 60. Geburtstag, ed. Winfried Eberhard and Heinz-Dieter Heimann (Sigmaringen: Jan Thorbecke Verlag, 1987), 346; Jiří Pešek, “Die Prager Universitäten im ersten Drittel des 20. Jahrhunderts: Versuch eines Vergleichs,” in Lemberg, Universitäten in nationaler Konkurrenz, 145–166, on 156; Ota Konrád, “Die Deutsche Universität Prag in der Ersten Tschechoslowakischen Republik—Zwischen Kooperation und Konfrontation,” in Elmar Schübl and Harald Heppner, eds., Universitäten in Zeiten des Umbruchs: Fallstudien über das mittlere und östliche Europa im 20. Jahrhundert (Vienna: Lit Verlag, 2011), 29–42.

  22. Alena Míšková, “Die Lage der Juden an der Prager Deutschen Universität,” in Jörg K. Hoensch, Stanislav Biman, and L’ubomír Lipták, eds., Judenemanzipation–Antisemitismus–Verfolgung in Deutschland, Österreich-Ungarn, den Böhmischen Ländern und in der Slowakei (Essen: Klartext, 1998), 117–129; Bruno Blau, “Nationality among Czechoslovak Jewry,” Historia Judaica 10 (1948): 147–154, on 153–154; Pešek, “Die Prager Universitäten im ersten Drittel des 20. Jahrhunderts,” 156; Dana Kasperová, “Integrationsfrage der jüdischen Bevölkerung und das Schulwesen am Anfang des 20. Jahrhunderts,” in Steffen Höhne and Ludger Udolph, eds., Deutsche–Tschechen–Böhmen: Kulturelle Integration und Desintegration im 20. Jahrhundert (Köln: Böhlau, 2010), 63–71, on 65–66. On Steinherz, see Jiří Pešek, Alena Mišková, Petr Svobodný, and Jan Janko, “The German University of Prague 1918–1939,” in Kavka and Petráň, History of Charles University, 2:245–256, on 246–247.

  23. Philipp Frank to Einstein, 30 May [1919], CPAE 9:49, on 77.

  24. Philipp Frank, Einstein: His Life and Times, tr. George Rosen, ed. and rev. Shuichi Kusaka (Cambridge, MA: Da Capo Press, 2002 [1947]), 77. Frank also attacked Lampa for being hypernationalistic and anti-Czech, despite the fact that he himself was of Czech heritage (81).

  25. On Lampa’s biography, see Andreas Kleinert, “Anton Lampa and Albert Einstein: Die Neubesetzung der physikalischen Lehrstühle an der deutschen Universität Prag 1909 und 1910,” Gesnerus 32, no. 3/4 (1975): 285–292; idem, Anton Lampa, 1868–1938: Eine Biographie und eine Bibliographie seiner Veröffentlichungen (Mannheim: Bionomica, 1985); and Walter Hofmann, “Anton Lampa zum Gedächtnis,” Werk und Wille 5, no. 2/3 (1938): 33–36. It is worth bearing in mind that the last appeared in a right-wing journal and especially celebrated Lampa’s pro-German patriotism.

  26. Anton Lampa to Einstein, [19 January 1920], CPAE 9:267, on 365. Einstein complied in a letter to Rudolf Wegscheider, 20 January 1920, CPAE 9:269, on 367.

  27. Lampa to Einstein, 3 March 1920, CPAE 9:338, on 461.

  28. Lampa to Einstein, [19 May 1920], CPAE 10:39, on 286.

  29. See the discussion about Bergmann’s bona fides in Peter Gabriel Bergmann to Einstein, 14 March 1936, AEDA 6–222, Box 6, Folder “P. Bergmann (1936–1938)”; Philipp Frank to Einstein, [Spring 1936?], AEDA 11–082; Einstein to Frank, 4 July 1936, AEDA 11–080; and Frank to Einstein, 4 August 1936, AEDA 11–084, Box 12, Folder “Ph. Frank F-Misc (II).”

  30. Philipp Frank, Modern Science and Its Philosophy (New York: George Braziller, 1955), 45.

  31. On the reception of relativity theory in Habsburg Bohemia and Czechoslovakia, see Rudolf Kolomý, “Ohlas vzniku teorie relativity ve fyzice v Československu,” Dějiny věd a techniki 12 (1979): 209–225. Záviška was the first Czech theorist to take relativity seriously. The equivalent for quantum theory was Viktor Trkal. See Břetislav Fajkus, “Přírodovědecká fakulta 1920–1945,” in Jan Havránek and Zdeněk Pousta, eds., 1918–1990, vol. 4 of Dějiny Univerzity Karlovy (Prague: Univerzita Karlova, 1998), 163–180, on 167.

  32. Augustin Žáček, “O principu relativity ve fysice,” Živa 21 (1911): 135–137, on 136. On Žáček, see Těšínská, “Profilování teoretické fyziky na pražské univerzitě a vazby s pražským působením A. Einsteina před 100 lety,” 163.

  33. Arnošt Dittrich, “Princip relativnosti,” Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 43 (1914): 43–53, 200–211; Jul. Suchý, “Princip relativity,” Přehled 9 (1911): 401–403, 419–421; Augustin Žáček, “Odvození Einsteinova addičního theoremu pro skládání rychlosti v případě rychlostí parallelních,” Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 41 (1912): 538–541.

  34. František Nachtikal, Princip relativity: Názorný výklad (Brno: A. Píša, 1921), 4. See also the reference on 50. On anti-Einstein critiques, see 58–59 and 113.

  35. Arnošt Dittrich, O principu relativnosti, nové teorii světa, 4-rozměrna (Třeboň: Karl Brandeis, 1922). See also idem, “Problém gravitace,” Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 52, no. 4 (1923): 387–402. On Dittrich’s work in general, see A. Dratvová, “K osmdesátým narozeninám Arnošta Dittricha,” Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 3, no. 3 (1958): 366–368.

  36. Rádl, Moderní věda, 226. On the context of philosophy in Czechoslovakia, including Rádl, see Jean Patocka, “La philosophie en Tschécoslovaquie et son orientation actuelle,” Études philosophiques (n.s.) 3, no. 1 (January/March 1948): 63–74.

  37. František Nachtikal, “Einsteinův posuv spektrálních car slunečních,” Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 53, no. 4 (1924): 414–416, on 416.

  38. On Zavíška’s biography, see the excellent study by Emilie Těšínská, “František Záviška (1879–1945) Physiker: Ein großer Verlust für die tschechische Physik,” in Monika Glettler and Alena Míšková, eds., Prager Professoren 1938–1948: Zwischen Wissenschaft und Politik (Essen: Klartext, 2001), 483–511; as well as idem, “Profilování teoretické fyziky na pražské univerzitě a vazby s pražským působením A. Einsteina před 100 lety”; and Miroslav Brdička, “Dílo profesora dr. Františka Závišky,” Československý časopis pro fysiku A20 (1970): 673–680.

  39. Miroslav Brdička, “Einstein a Praha: Česká einsteinovská pohlednice,” Československý časopis fyziky A29 (1979): 269–275, on 274. The lack of contact with any Czech colleagues is confirmed by Philipp Frank, Einstein: Sein Leben und seine Zeit (Munich: Paul List, 1949), 139.

  40. Těšínská, “Profilování teoretické fyziky na pražské univerzitě a vazby s pražským působením A. Einsteina před 100 lety,” 160–161.

  41. Idem, “František Záviška (1879–1945) Physiker,” 492. See also Reinhold Fürth, “Reminiscences of Philipp Frank at Prague,” in Robert S. Cohen and Marx W. Wartofsky, eds., In Honor of Philipp Frank, vol. 2 of Boston Studies in the Philosophy of Science (New York: Humanities Press, 1965), xiii–xvi, on xv.

  42. This is especially true of František Záviška, “O principu relativnosti,” part 1, Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky 43, no. 3–4 (1914): 363–395; part 2, Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky 43, no. 5 (1914): 564–593; and idem, “K Einsteinově theorii gravitační,” Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 51, no. 1 (1922): 58–60.

  43. Idem, Review of Jindřich Skokan, Einsteinův princip relativity (1920), Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky 50, no. 2–3 (1921): 160–167, on 160.

  44. Ibid., 164.

  45. Nové Atheneum 2, no. 2 (1920): 214–215, on 215.

  46. Bohuslav Hostinský, “Einsteinovy přednášky o theorii relativity z r. 1921,” Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 53, no. 3 (1924): 308–319, on 318.

  47. František Záviška, “K předešlému článku prof. Hostinského,” Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 53, no. 3 (1924): 319–324. On the Mount Wilson findings, see Jeffrey Crelinstein, Einstein’s Jury: The Race to Test Relativity (Princeton, NJ: Princeton University Press, 2006).

  48. Bohuslav Hostinský, “Doslov k článku o Einsteinových přednáškách,” Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 53, no. 4 (1924): 401–403; František Záviška, “K Doslovu prof. Hostinského,” Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 53, no. 4 (1924): 403–404.

  49. František Záviška, Einsteinův princip relativnosti a teorie gravitační (Prague: Jednoty Čs. matematiku a fysiků, 1925).

  50. Těšínská, “
František Záviška (1879–1945) Physiker,” 507.

  51. Jaroslav Cesar and Bohumil Černý, “Die deutsche antifaschistische Emigration in der Tschechoslowakei (1933–1934),” tr. Jiří Wehle, Historica 12 (1966): 147–184; Bohumil Černý, Most k novému životu: Německá emigrace v ČSR v letech 1933–1939 (Prague: Lidová demokracie, 1967); S. P. Postnikov, ed., Russkie v Prage, 1918–1928 g.g. (Prague: Legografie, 1928).

  52. Claudio Magris, “Prag als Oxymoron,” Neohelicon 7, no. 2 (1979/1980): 11–65, on 60–61.

  53. Folta, Rotter, and Těšínská, Fyzika na Karlově Univerzitě, 37; Peter G. Bergmann, “Homage to Professor Philipp G. Frank,” in Cohen and Wartofsky, In Honor of Philipp Frank, ix–x, on ix.

  54. Frank to Einstein, [Spring 1936?], AEDA 11–082, Box 12, Folder “Ph. Frank F-Misc (II).”

  55. For example, he asked her to solicit manuscripts from Czech colleagues for the new logical empiricist journal Erkenntnis, provided they were in French, German, or English. P. Frank to A. Dratvová, 19 August 1938, reproduced in Václav Podaný, “Philipp Frank, Albína Dratvová, Jaroslav Heyrovský (Mnichov 1938 a poválečné osudy),” Dějiny věd a techniky 28, no. 3 (1995): 129–143, on 133.